Svět smutných přání Vahala Vojtěch Nevěnováno Dotek deště Večer temný tiše psal Otom jak lásku potkal Ve vzpomínkách z deště psaných Ne-li všech dokonale krásných Šířila se tma dál a lásky v ní bylo stále Kdo jí šel vstříc té kráse Dále kapky padají Lidé někde smějí Na život oni nemyslí Chtějí být šťastný Bez lásky den Není den bez smutku Není bez lásky sen Je každý nádherný vskutku Je tu můj obyčejný sen Zde v dubových hájích Kde láska má stoupá Nebývá tu tolik mladých Vidí už jen města A když sním sám jako vždy O dívce která miluje mě Však zbývají mi už jen sny Svět je jako já na dně Vůně květin Hledat si člověka co mi něco dá Oddanost či lásku nehledám Vidí ten vzhled a nemůžou se vynadívat Kdo však bude poté vživotě litovat Víc a víc lidé nemyslí Chtějí být šťastný Stojí to však za to Říkat bez rozmyslu zlato Veškerá láska je brána špatně Od lidí co myslí jen krásně Doopravdy však krása je v těch Který se nemůžou nabazit hvězd Sní o tancujícím páru Který potvrdil ve světě krásu Já svou lásku nemám A nevím jestli ji vůbec poznám Housle Jak on se Do ní zakoukal A potom jenom Zatloukal Že vlastně ji má rád jen trochu A lež byla hned ve vzduchu Co když miloval víc než myslel Nic jiného dosud neslyšel Nemám tě ráda nech mě být A že mu budou zvony znít Slyšel svůj reqviem Rozloučilem Mělost Vlně se text vlně se můra Ke vsedě kdejaká stvůra Viděl on více světů A přeletěl nejednu metu Umírá štěstím A vtírám kleštím Hrana mraků Hrom bijící do mraků Kde spousta krásných tváři Moci plné hradů Tam láska se vaří Krásné temnotě nekonečna Sestupuje mi má slečna Krásná jako dotek pole Hrajeme si svoje role V příběhu mem plném mraků A před spousty lidských zraků Květy nádherných Léto a vánek teple jarní Cítím už ten pár krásný Jako pod stromy listí Kde láska sebou šustí Nádherná představa jako nebe modré Jestli stále jsou tu city moje A jestli můžou být dány Ptám se vás dámy Dva a dva Skládam si tak básně v tichu V nekonečných myšlenkách Slyšet jen hlasy hříchů Co svádějí mě k dívkám O čem lidé přemýšlejí A hlavně o čem ona Jestli ji přeceňuji Nebo beru z hola Když prvně viděl jsem ji Chvíle tak vzácná A hlava byla tak prázdná Kam se poděly ty myšlenky Kde zůstala jen jediná Jak moc je krásná Dekuji za smrti Až mě pozná zjisti vo jsem zač Postihne mě její či jen můj pláč Kdybych viděl srdce koho Cítit víc než vidí její a mé oko Co když budu zdraví Nakonec zůstanu samotný Bez citu a bez krásy Bez dívky bez mé spásy Co budu já dělat Sám sebe oddělat Jediný smysl to má Kdo my ty city dá Není tu nikdo Nikdo tu nebude Moje srdce bylo A cit nezbude Ani ta krása tu není Láska už dozní Zde už ani nebrečí Ten kdo city ti dal Sám sebe překonal Nikdy už je neviděl Ten kdo ho nenávidím Představy krásné Metry dek se linou A já tam s mou milou Ležíme vedle sebe V hřejivém obětí Vzpomínka jako nebe Tak krásně voní Cítím ji celou Jako moji jedinou City mi vzala Lásku zas dala Jak v jejich vlasech Protíká můj dech Její tělo bylo napjaté Po prvním polibků pak klidné Když ruce jsme sbírali Do oči se dívali A lásku si dávali Tak dlouho se pak líbali Až na svět zapomněli Dnes a teď Nevyhneš se myšlenkám Které tě trápí Nevyhneš se nám I klamavému zdání Jak čekat a bat se Nervózně zdát se Jak moc stoup A moje tvář bledá Která čeká A doufá Že bude krásně v tento den Samota bude naznamí mi jem Čistá krása Čas šel a já v lásce zněl Jak hledal ji a že by našel Snad se časem ukáže Že ta prává ona je A že já budu její pravý Byl by to ten pár krásný Snad mě neklame zdaní Ale mohli by jsme se mít rádi Noční zpěv Noční tma a vánek větru Já cítím tu blížící se lásku Zda li bude možná Bude ona opetovaná Vidím a říkám Jak krásné sny mám A poté realita krásnější S osobou nejmilejší Dlouhá cesta lásky Krásně mi tvůj hlas zní Tak smutný že tě mě oči neuvidí Těším se víc než můžu snést Až se spolu láskou budeme nést Držet se za ruce A na sebe smát se Spolu proplujeme světem A i nejediným ránem Překonané nejednu zeď Těším se na tebe už teď Jsem tu pro tebe a ty snad pro mě Věřím že nám spolu bude víc než dobře Souznění Jaký krásný dnes den Celou noc na tebe myslel jsem Měl jsem krásný sen Jak pohltila jsi city v srdci mém Úsměv krásně zvláštní A pro mě tak krásný Tak rád bych ho znovu viděl Nejen v paměti ho míjel Snad ti řeknu v budoucnu lásko Milá Natálko Procházka citem Vzdálil se já celím tělem A přiblížil zase duší Co dělat ve světě umělém Snad mi v něm ta láska sluší Ty krátké vlasy se ke mě táhnou Dívka stydlivá a roztomiloučká Osud čeká až se ti dva dotknou Zamilovat se je jen chvilička Však svou lásku jí dokázat Od teď ji vidím ještě krásnější Snad jim bude tento svět prát A nebylo by nic milejší Nalsaku Na krásné letní louce Krásný příběh hrál se Kluk který dívku miloval Však citů se hodně bál V jeden pěkný den Řekl jestli půjde ven A ona řekla ano Štěstí mu bylo dáno Když na ni čekal Tak moc se bál Aby něco nezkazil Protože si jí moc vážil Poté jak ji uviděl Stres hnedle odletěl Usmála se tak nádherně Zda on dělal vše správně Ale vypadala že jsi to užila A trošku se sním sbližila On však nemohl přestat myslet Na ni a na její krásný ret Ani dočkat se nemohl A znovu ji pozval Těšil se jak nikdo jiný A tak rád že ji ve snech vidí Sní o momentech s ní Snad jim osud přeje kdo ví Přeje si ji pozvat i k němu Aby ji ukázal svou hernu Však ta není důležitá To hlavní je ona A to že políbit ji by chtěl Jen jemně aby krásně příběh zněl A aby cítila tu něžnost Květů jeho lásky křehkost Kterou knížku cítí Snad se už nemílí Kdyby ji on šťastnou udělal Nic jiné by si nepřál Ještě s ní trávit každou chvíli Aby oni spolu navždy snili On ji držel kolem krásných ramen A on ji byl tím správným mužem O kterého by si popřela hlavu Nic by nezastavilo tu krásu Toho nádherného páru Není nic Natálko má kde jsi Už navštívila jsi mé srdce Teď navstevujes i mé sny Kam se tahle věta nese Myslíš že jsem tebe hoden Nebo jsem fajn ale ne chtěn Kamarád co cítí to jinak Kdy už skončí to a jak Bojim se více a více Že již neuvidíme tvé líce Které se mi tak zalíbili Už první den kdy jsem tě viděl Jsem o tě lásce věděl Láska a mysl Byl den kdy o polibcích snil jsem V tom jednom snu mém Dívka milovaná nemluvila Jen se krásně smála Když já byl u ní A její zrak na ne lpí Tak jsem ji tak vášnivě políbil Co já vlastně pocítí Chvíle tak krásná Kéžby byla dlouhá Teď už dále sním O její mžné lásce se snad dozvím Pláže lásky A co když jsem myšlenkami jinde Na kterých věcech mi vlastně sejde Jen na lásce což značí že na ní Však jestli tohle všechno ona ví At to skončí jak koliv budu ptát se Jestli na šťastná je Já nikde Co myslet si mám Myslet co ji dám A co ji nabydnout můžu Ne od ostatních můžu Jen odemě když srdce mé má Co víc můžu ji dat jen svůj čas Ale nebudu jediný kdo ji ho dá Nechci toho docílit jen snáz Bojovat ale s jistotou Ale ta nikdy není Jen s nekonečnou touhou Na tom mé city stojí Nekonečný smutek S první láskou to dopadnout nemusí Zda se mi však že každá je první Nechci být sám ale ani s lidmy Vidět samotu a dohánět ji věcmi Milovat věc a snažit se o dívku Připadá mi to jako tolik věků Co když mě ráda má Protože ji nikdo nezajímá Ne jí keása Spolu v místnosti temné Kde dech se tají Vedle sebe myšlenky krásné Mi v hlavě bijí Její sladké nohy natazené A ona nervózní Mé srdce citu roztažené Rty mé řvoucí Hlava řikajicí mi né Ruce svíjící Chvilce pro ne velké Nálada přející Té Dvojici Dne Naděje jak světlo Které mi vykvětlo Když jsem tě poprvé uviděl A poté kdz se o lásce dozvěděl A šel všemi pocity vstříc Láska a bolest nic víc Navisti bývalé Píšící z nenávisti Vůči milované osobě Jak ona přemýšlí Vše špatné vůči mě Všechny obviňující Vsichni dělají vše sptně Ona ani chybu menší A nic není krásně Vidí jen bez mysli Je mi zní hnusně Dlouhý sen Hledám kašlu v moři myšlenek Které marně ustupují A všechny si přejí Aby to byl právě dnešek Den kdy ji pohléfnu do tváře Den kdy řeknu ji Jak moc ji miluji A jak moc chci aby ji bylo krásně Rudá láska Lásku zahodit Kvuli myšlení Jak se to může hodit Někoho mít Neustále é osamění Mě provázející Neustále snít Situace zavádějící Ke smrti doprovázející Miluji v pláči Umírám a sám tu sedím Tajné si přeji svá přání Nad sny a myšlením čas trávím A klame mě kdejaké zdání Nadeji jsem viděl tolikrát A teď už se ji hodlám vzdát Má cenu za ni bojovat A sobě tolik ubližovat Pořád s jednou myšlenou Bolesti tak krásnou Že ona je ta pravá A jak mi odkétá Jako láska která Mě samotného nechá Natálko Topím se v pocitech A láskou umírá Už dochází mi dech Už nejsem to já Smutnější a smutnější Je osud můj Dokola a dokola tamilovanejší Schází jen soucit tvůj Pomalinku zmocně se mě Už miluji tě Tak jako nikoho Natálko Vojtěch Kvetoucí květ Se line jak svět Ve který jsem hleděl Kde lásku svou měl Jak makebně krásný Však tak velmy vzácný Jako spousty srdcí Které se nevrací Jako krása květin Ve ktére jsem věřil Lásky mělčin Jakou já zažil Dočkáme se Čekam na krásu Čekam na odpověď Čekam na tón jejího hlasu Čekam na svou zpověď Čekam tu na ni Čekam ve zmatku Čekam svůj zánik Čekam na Natálku Slunce lásky Zapadající slunce nad láskou mou Jak krásně se mi na něj hledí Že zde budu hledět s mou milou Dnad láska má v to věří Tak krásný moment A krásnější by byl s tebou Nezbývá mi moc let Dám vše za to být s tou dívkou Vůně novoty Moře slz a ještě více rímů Láska s city porilajicí se Hlídam si ji jako srom kůru Ke mě se ta touha nese Mé myšlenky miří zhůru Můj zrak však ne Nikdo nepozná lasky míru Proto jí tolik tu je Zažívam si další noční můru Která mě že snů přeje Tu nejvetší možnou zlobou Vůči milované osobě Báseň Hrozně rád přemítam Jak krásné sny mívám A přeji si na hlas Aby byl to jedna že spas Aby ta dívka mě milovala Aby semnou přemístila Nad našimi životy Bez splatnosti a drahoty Jak krásně a spokojeně žít Když už tu musíme být A jak já bych byl tu s tebou Tou vyvolenou dívkou Letní den Letní slunce hřející Na ramena těch dvou Pár na sebe hledící Kteří na sebe ku lásce zvou Vůně lásky ve vzduchu Provází je vzájemně Létající ptáci v jejich ruchu Ten moment prožít tek jemně Sladce a krásně se jim v lásce daří Je to moment vysněný Jako když ho úsměvem rozzáří V den jejich lásky krásný Správně těžce Že mi jako ticho smutek Dělá dobře ale i hrozně Když jsem uslyšel ten hlásek Bylo víc nezájem krásně A ještě délku světa přečkám Než se krásné to dívky dočkám Myslel jsem si že zbývá kousek Ale zmínil jsem se pěkně Překonán nejeden mostek Lehce těžce semnou bezemě Tanec milého lesa s tebou Tuto noc tebou Jsi byla semnou Protančili jsme ji celou Až do brzkého rána Kdy každý vstává Byla jsi tak krásná Šli jsme pak cestou Lesní a temnou Kde nás srdce vedou Viděli jseme tolik krás Nikdy je nešlo vidět tak snáz Přitom slyšet tvůj milí hlas A já viděl jen tebe I když jsem mol vidět nebe Doteď mě tvé srdce hřeje Když myslím na to Jaké to lesní město S tebou tak nádherné bylo